Přednášky

Kladenská univerzita třetího věku

Studium je určeno seniorům, osobám se zdravotním postižením i invalidním důchodcům z Kladna a okolí. Studenti mají možnost rozšířit své znalosti v mnoha oborech, které je zajímají. Dvouleté studium je zakončeno absolventskou prací.
Pořádá: Středisko komplexní sociální péče, o.p.s. – Fontána pod záštitou města Kladna

Studijní obor: Psychologie pro praxi

Děkuji autorovi stránek, který zde zveřejnil tyto úsměvné testy „pro blondýny“.

Školní rok: 2018/2020
Dvouletý studijní cyklus je určen všem, kteří se zajímají o běžný život každého z nás a rádi by se na problematiku podívali očima psychologie: „Jací jsme, jakými chceme být, jakými můžeme být.“
Přednášky budou rozděleny na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměří na základní poznatky z oboru psychologie, na vybraná a zajímavá témata základních disciplín (např. odkud jsme a kam kráčíme, osobnost a její poznávání, motivace lidského chování, učení a paměť v životě člověka, mozek a jeho duše aj.), praktická část bude obsahovat řadu cvičení na rozvoj osobnosti a nezbytné „domácí“ úkoly.
V průběhu dvou let si představíme člověka s jeho obecnými, skupinovými i individuálními znaky. Ukážeme si, jak je jeho prožívání a chování určováno biologicky, společensky, kulturně, historicky i politicky. Ukážeme si člověka jak v jeho vývoji, tak ve vzájemných vztazích a projevech příznivých i nepříznivých, ve zdraví i v nemoci. Neboť psychologie se o člověka v tomto komplexu opravdově zajímá.
Vyučuje: PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jednotlivá témata budou zadávána ve formátu PDF podle data uskutečnění přednášek. Jsou tak k dispozici registrovaným studentům i nejširší veřejnosti.

Témata 1. ročníku 2018/2019

  • Psychologie
    Slovo psychologie, volně přeloženo z řečtiny, je složeno ze slov psyché, neboli duše, duch či dech a slova logia, označení pro vědu či nauku. Slovo logia se v dávných kulturách používalo různě, často ve vztahu ke „sdělení božského původu“. Pohlédněme na vymezení pojmu psychologie z hlediska vývoje člověka, kdy alfou a omegou jsou psychické projevy naší mysli a naše vlastnosti.
  • Činitelé vzniku a vývoje psychických jevů
    Psychické vlastnosti každého z nás se vyvíjejí na základě vzájemného vztahu dvou faktorů – dědičnosti a prostředí.
    Jakým způsobem a v jakém rozsahu se jednotlivé faktory uplatňují?
  • Mozek a jeho duše
    Mozek je centrem lidské psychiky. Jeho vývoj je důležitým předpokladem rozvoje všech psychických vlastností a procesů. Jak vše vlastně funguje?
  • Kdo jsme, odkud jsme přišli
    Nejstarší představy o duši máme zaznamenány ze starověkých kultur. Ovšem základními otázkami, tj. rozdílem mezi živým a mrtvým tělem, zrozením a smrtí, se zabývali již pravěcí lidé. Svědčí o tom řada archeologických nálezů. Jakou úlohu hráli šamani, hadači a výjimeční, čili „jiní“ příslušníci tlup a rodů?
  • Vnitřní vesmír
    Víte, že první psychologické experimenty jsou zaznamenány již v 7. století před Kristem? Starověká egyptská, řecká či římská kultura. První pokusy, první spisy, první vědecká bádání, první charakteristika lidského temperamentu. Jak ovlivnily či neovlivnily náš dnešní svět?
  • Křesťanství, středověká filosofie a psychologie
    Středověk chápe člověka jako bytost, která je tvořena hříšným tělem, rozumem, citem, vůlí a životním principem, nesmrtelnou duší. Ta je sídlem myšlení a svobody. Lidská důstojnost je dána tím, že duše je obrazem božím.
  • Novověká filosofie a psychologie, pohled na výchovu I
    Jedním z klíčových témat období renesance je otázka důstojnosti člověka. Vzniká řada pojednání, která vyzdvihují vznešenost člověka, krásu lidského těla i ducha. Paralelně s nimi přetrvávají skeptické názory, které sice vyzdvihují božský (jedinečný) původ člověka, ale současně připouštějí jeho slabosti a nedostatky.Zejména upozorňují na pomíjivost lidského života.
  • Novověká filosofie a psychologie, pohled na výchovu II
    Novověk přináší řadu nových poznatků a pohledů. Jsou hledány příčiny nemocí, na duševně nemocné se přestává nahlížet jako na posedlé ďáblem nebo zlými duchy, objevují se první teorie psychologie lásky, afektů, pomstychtivosti, vášní, emocí, vůle a moci…
    V průběhu 1. 1/2 18. století byly zakázány čarodějnické procesy.
  • Předpoklady pro vznik psychologie jako samostatné vědy
    19. století je nazýváno „obdobím specializace“. V přírodních vědách nastává rozčlenění vědních oborů, což přineslo jejich další rozvoj a obohacování. Díky přesnému vymezování experimentálních metod vědeckého zkoumání se vědci stávají specialisty ve svém oboru. Koncem 19. století se jako samostatná věda odděluje i psychologie a je spojena se zakladatelem první psychologické laboratoře Wilhelmem Wundtem. Vzniká experimentální psychologie.
  • Behaviorismus
    Behaviorismus je myšlenkový směr, v jehož centru zájmu bylo pozorování a analýza chování. Psychologie podle behavioristů je čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Cílem je chování předvídat a ovládat. Podívejme se, jak tyto poznatky uchopily současné moderní psychoterapeutické metody.
  • Bádání v hlubinách, psychoanalýza, Sigmund Freud
    Psychoanalýza, jejímž zakladatelem je Sigmund Freud,je jedním z nejrozšířenějších způsobů zkoumání lidské psychiky. Podle představy Sigmunda Freuda je osobnost člověka složitě strukturovaná.

Studijní obor: Stereotyp našemu mozku nesvědčí

Školní rok: 2016/2018
Cyklus 36 přednášek a 4 praktických seminářů zahrnoval témata, která korespondovala s nejnovějšími poznatky z oblasti psychologie, lékařství, neurobiologie a dalších vědních disciplín, které svoji pozornost věnují mozku, paměti a kognitivním funkcím. Přednášky se skládaly ze dvou částí: teoretická část a praktický nácvik technik, které podporují aktivní činnost mozku. Nedílnou součástí byly pravidelné „domácí úkoly“ – které posluchače nejen poučily, ale i pobavily.

Studijní obor: Jak úspěšně (ne)stárnout

Školní rok: 2014/2016
Cyklus 36 přednášek a 4 praktických seminářů zahrnoval teoretické i praktické poznatky z oblasti zdravého životního stylu. Abychom mohli říci, že žijeme zdravě, musíme nejdříve poznat a pochopit své tělo, poznat sami sebe. Teprve poté jsme schopni čelit možným, nebo již vzniklým problémům…

  • .