Co je kyselé a kyselinotvorné, zásadité a zásadotvorné

Co je kyselé a kyselinotvorné, zásadité a zásadotvorné

Nejdříve dovolte trochu školní teorie:
Kyselost, popřípadě zásaditost se udává v hodnotách pH, což je zkratka z anglického potential of hydrogen. Hodnotu pH (tzv. vodíkový exponent, neboli množství volných iontů vodíku H+) udává stupnice od 0 do 14. Co je z hlediska chemie kyselé a co zásadité ukazuje následující tabulka.

 

1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14
kyselé,neutrální,zásadité (alkalické)

Neutrální je například čistá voda. Její pH má hodnotu 7 a to je hodnota i všech neutrálních roztoků. Jsou-li hodnoty roztoku vyšší než 7, převažují v něm zásadité látky, tudíž je zásaditý (alkalický). Hodnoty nižší než 7 signalizují, že roztok je kyselý, převažují v něm látky kyselé.

Abychom byli zdraví, musí naše tělo nepřetržitě a za každou cenu udržet vnitřní prostředí lehce zásadité, tedy v hodnotách 7,35 až 7,45.

Jak vzniká nerovnováha pH vnitřního prostředí?

Na vině je náš neutěšený způsob života.

  • nevhodná strava
  • nedostatek pohybu (důsledkem je špatná cirkulace a prokrvení)
  • nedostatek spánku, odpočinku
  • stres
  • negativní vliv prostředí – toxické vlivy (těžké kovy blokují detoxikační enzymy)
  • nedostatečné dýchání (mělký povrchní dech odvádí málo CO2, krev je překyselená)
  • chronické kvašení ve střevech

Tělo má mnoho způsobů, jak udržet pH krve konstantní, pohybující se okolo hodnoty 7,35 (tzv. fyziologické pH). Z počátku vysílá signály, které nás informují o tom, že nastává problém.

Signály, které by nás měly zajímat!

  • bolesti hlavy
  • únava (až chronická), častá podrážděnost, úzkost, neklid, stres
  • časté problémy s nachlazením, chřipkou, rýmou, infekcemi
  • celkové oslabení imunitního systému
  • nedostatek energie, pocit vyhořelosti
  • pálení žáhy
  • špatný stav pleti (celulitida, rozšířené póry v obličeji, potivost, barva pleti jiná než lehce růžová)
  • poškození vlasů a pokožky hlavy (suché, křehké, matné vlasy, tvorba lupů)
  • poškozené nehty (boule, praskliny, zbytnění či velmi tenké nehty)
  • potah na jazyku, zápach z úst
  • potíže se sliznicemi, nadměrné množství hlenu
  • potíže s močovými cestami a ledvinami (například ledvinové kameny)
  • bolesti kloubů, svalů, artritida, osteoporóza, křeče (tělo vyrovnává pH tím, že bere vápník z kostí)
  • záněty nervů
  • hormonální problémy, možnost vzniku cyst v prsech a vaječnících
  • nárůst hmotnosti, nadváha, cukrovka
  • předčasné stárnutí

Jednou z metod, které tělo používá ke zvýšení pH prostředí, je odebírání vápníku a hořčíku z kostí. Dlouhodobé využívání tohoto způsobu pro vyrovnání pH krve ovšem vede k dalším nemocem.

Jídlo jako lék, jídlo jako jed

Zdraví a tím i náš život závisí na tom, zda tělo setrvává v neutrálním, pouze lehce zásaditém prostředí. V přírodním léčitelství je rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí, tzv. acidobazická rovnováha, základem každé léčby. Klasická medicína toto nepovažuje za bezprostřední ohrožení života. Proto snad přírodní léčitelství klade velký důraz na vyváženou stravu. Klasická medicína sice také doporučuje úpravu jídelníčku, nikoli striktně. Vždyť máme k dispozici tolik léků a suplementů. A bez nich, jak tvrdí mnozí výrobci, to nejde. Osobně jsem přesvědčena o opaku a život můj, mých dětí a blízkých mě v mém přesvědčení utvrdil. Léky a suplementy ano, ale jen v nejkrajnějším případě. Tělo je chytré, tělo je dokonalé, tělo si s naším malým přispěním poradí samo.

Základní předpoklad je, že potřebujeme jíst stravu pestrou, která obsahuje jak složky kyselinotvorné tak zásadotvorné. Důležitou roli hraje i schopnost některých potravin posunout pH celého organismu směrem nahoru nebo dolů.
Ten, kdo se stravuje rozmanitě a vyváženě, má stravu dostatečně zásaditou a nemusí nad tím až tak přemýšlet. Ten, kdo přijímá hodně cukru, bílkovin, kofeinu, zpracované potravy (fast food), alkohol… by se měl o zvýšení zásaditosti zajímat.

Kyselé či zásadité?

Musíme rozlišovat mezi kyselou a kyselinotvornou potravinou, stejně jako mezi zásaditou a zásadotvornou. Zda je potravina kyselá poznáme podle chuti. Ale i kyselá potravina může v těle vyvolat zásaditou reakci. Jak se v tom vyznat? Jak to, že kyselé ovoce, které obsahuje kyseliny a chutná kysele, naše tělo neokyseluje?

Kyselinotvorné a zásadotvorné prvky v potravinách

  1. kyselinotvorné – síra (S), fosfor (P), chlor(Cl), Jod (I)
  2. zásadotvorné – sodík (Na), vápník (Ca), draslík (K), hořčík (Mg), Železo (Fe)

Ovoce a zelenina vedle organických kyselin obsahují mnoho zásaditých prvků, jako jsou draslík (K), sodík (Na), vápník (Ca) a hořčík (Mg). Organické kyseliny se po oxidaci mění na oxid uhličitý (CO2) a vodu (H2O). Zásadité prvky zůstávají nezměněny a slouží pro neutralizaci kyselin v těle. Zní to možná paradoxně, ale některé potraviny chutnající kysele ve skutečnosti snižují množství kyselin v našem organismu.
Například citron se svým pH 2,3 je ve skutečnosti silně zásadotvorný. Podobně jsou na tom jablka s pH 3,5, pomeranč pH 3,5, rajčata pH 4,5. Jak je vidět, chuť potraviny nehraje roli. Proto většinu ovoce a zeleniny, i když obsahují značné množství kyselin, řadíme mezi potraviny zásadotvorné.
Ovoce a zeleninu bychom měli jíst zralé a v neupraveném stavu. Tepelně zpracované okyselují. U ovoce pozor na množství. Vzhledem k obsahu jednoduchých cukrů se vyplavuje inzulín, což zase zahýbe s glykemickou křivkou. Ovoce ve větším množství organismus okyseluje.

Maso a masné výrobky jsou v podstatě kyselinotvorné. Zejména uzeniny a uzená masa, vnitřnosti. Přesto do jídelníčku můžete bez obav zařadit krůtí a slepičí maso, hovězí filet, telecí, husí prsa, zvěřinu, ryby z chladných moří jako je treska aj.

Kravské mléko je sice alkalické (zásadité), ale při trávení se bílkovina a tuk stanou silnými oxidanty. Mléko je tedy jako potravina kyselinotvorná. Podobně tak jako některé mléčné výrobky, jako jsou sýry (i náš oblíbený Eidam, Ementál, Gorgonzola). Vhodnou alternativou je syrovátka, přírodní jogurty, kyselá smetana a neupravené zakysané produkty, brynza, kozí mléko, kozí sýry.

Tuky a oleje jsou synonymem tloušťky. Z hlediska čistoty organismu jsou vhodné olej olivový, sezamový, lněný či řepkový, méně pak kukuřičný. Máslo používejte střídmě.

Obiloviny a výrobky z nich jsou otázkou. Obecně lze říci, že obiloviny jsou kyselinotvorné, obsahují hodně škrobu i tuky. Ve skutečnosti lze s nimi velmi dobře manipulovat a kombinovat s potravinami zásadotvornými. Do našeho jídelníčku můžeme bez obav zařadit jáhly, divokou a neloupanou rýži, kroupy, knäckenbrott, žitný chléb a žitnou mouku, pšeničné klíčky, špaldu a špaldové klíčky, celozrnnou pšeničnou mouku a celozrnné pečivo.

Luštěniny sice nejsou v českém jídelníčku příliš oblíbené, nicméně naučte se pracovat více s čočkou, hrachem, zelenými i žlutými fazolemi. Budete mile překvapeni.

Nápoje jsou nutností. Otázkou zůstává jaké. Konzervované šťávy, káva, alkohol jsou kyselinotvorné. Využívejte čerstvé zeleninové i ovocné šťávy, bylinné čaje, zelený čaj a především vodu.

Na co si dát pozor aneb potraviny silně kyselinotvorné

V podstatě se jedná o veškeré laskominky, pochutinky, mlsky a podobně.… nápoje typu cola a limonáda, zrnková káva, černý čaj, alkohol, „fast food“ a hotová jídla, průmyslový cukr, sladidla a sladkosti, sušenky a brambůrky, keksy, bílá mouka a výrobky z ní.

A závěrem několik rad a babský recept

  • Sebelepší jídlo snědené těsně před spaním okyseluje, protože se nestráví!
  • Kombinace obilovina a ovoce, tedy všechny sušenky a tyčinky překyselí organismus. Proč? Jednoduchý cukr z ovoce blokuje trávení složitého cukru z obilí. To začne kvasit.
  • Máte-li slabou slinivku nebo trpíte-li na plísně, téměř vše se v těle stane kyselinotvorným!

Při detoxikaci ráda využívám různé pitné kůry. Jednu z nich předkládám.

Nápoj plný zdraví: řepa, mrkev, jablko (2 dávky)

100g červené řepy, 100g mrkve (karotka), 100g jablka, šťáva z 1 / 2 citronu (lze vynechat), 0,5 l vody nebo neperlivé minerálky

Omytou červenou řepu a mrkev oloupeme, jablko zbavíme jádřince. Vše rozstrouháme a poté rozmixujeme. Směs zalijeme 0,5 l převařené vychladlé vody nebo neperlivou minerálkou. Lze dochutit šťávou z citronu.
Nápoj včetně dužiny pijeme čerstvý. Ráno na lačno, odpoledne kolem 17.00 hodiny, přibližně 60 minut po jídle a 60 minut před jídlem.
Máte-li odšťavňovač, získáte čistou šťávu, ovšem podíl vlákniny bude minimální.

Přeji hezké léto a úspěšné vykročení za zdravím.

NF AVAST
Právě teď
Praha

 
 
Děkujeme všem, kteří podporují naši činnost.